Konopné drogy
Konopné drogy - historie
Nejstarší historie
Marihuana a její produkty - hašiš, olej - patří mezi lidstvem užívané látky již minimálně několik set let. Po tuto dlouhou dobu provázely lidstvo jako součást náboženských a sociálních rituálů. Primitivní národy, stejně jako národy "rozvinuté", užívaly cannabis pro její schopnost ulehčit tíhu reality a měnit smyslové vnímání. Zároveň s tímto náboženským a sociálním významem má marihuana neméně dlouhou historii jako lék - její užívání je zaznamenáno již v Eberských papyrech ze starého Egypta ze šestnáctého století před Kristem. Tehdy byla cannabis používána zejména jako jeden z nejlepších prostředků proti bolesti.
Pro své psychoaktivní účinky byla marihuana poprvé využívána v Asii. Zdá se, že právě v Asii bylo konopí poprvé pěstováno pro jiné než průmyslové účely. Asyřané ji užívali v osmém století, v Číně byla pěstována od čtvrtého a v Indii od druhého století před Kristem. Měla své nezastupitelné místo v lékárnách starých Číňanů a Řeků.Ceremoniální, rekreační a terapeutické užívání marihuany pokračovalo v Asii,Africe, Arábii, Jižní a Střední Americe bez přerušení až do dnešních dnů.
Zbytky cannabis byly nalezeny v ostatcích mladé ženy, pochované nedaleko Jeruzaléma ve čtvrtém století našeho letopočtu. Vědci se domnívají, že jí byla cannabis podávána ke zmírnění porodních bolestí.Římané používali stonky z rostliny k výrobě provazů a látek a zavedli pěstování cannabis v Británii. Také v Severní Americe byli přistěhovalci podporováni v pěstování konopí, které se stalo již v 17. století jednou z nejdůležitějších průmyslových rostlin v Americe. Již tehdy byla kromě vláken ze stonků používána i semena k výrobě olejů, k topení a k dalšímu využití.
18. a 19. století
Rostlina byla v Evropě známa jako "indické konopí" do roku 1753, kdy byla pokřtěna na Cannabis sativa. Teprve v 18. století se stala součástí evropské lékařské výbavy. Zanedlouho již musela jako prostředek proti bolesti čelit rozmáhajícímu se předepisování opia. V 19. století se cannabis stala standardní součástí západní medicíny. Byla užívána ve stále větším rozsahu indikací- od bolestí, přes křeče, poruchy spánku, nevolnost a nechutenství. Byla také považována za lék na bronchitis a astma a na některé psychické poruchy - melancholii a mánii. Královna Viktorie podle záznamů také užívala cannabis.Americké prameny z roku 1851 uvádějí užití cannabis při revmatismu, tetanu a deliriu tremens.Rekreační užívání cannabis nebylo v 19. století příliš rozšířené, přesto však byla marihuana oblíbená u umělců a intelektuálů ve velkých evropských městech.
Dr. Jaques Moreau de Tours poznal při svých cestách v severní Africe hašiša po svém návratu založil v Paříži "Club des Hashishchines", jehož členy byli Dumas, Balzac, Flaubert či Baudelaire. Podle dnešních měřítek užívali tito lidé neuvěřitelně vysoké dávky s výrazným efektem na jejich již tak bohatou fantazii.
Lékařské a technické využití, zákonná omezení
Technické a lékařské využití cannabis koncem 19. století vymizelo a její rekreační užívání se stalo nemoderním. Hlavními uživateli byli přistěhovalci a chudé vrstvy v koloniích. V Severní Americe byl "joint - marihuanová cigareta" zaveden mexickými dělníky a již brzy cannabis užívali i černí jazzmani, zejména na jihu USA.Zákonná omezení, týkající se nemedicínského a později i medicínského užívání cannabis, se objevovala v prvních dvou třetinách dvacátého století. První takový zákon v západním světě byl zřejmě schválen v roce 1915 v Californii, poté v dalších státech USA. V roce 1937 mělo takové zákony 46 ze 48 států USA. V. V tomto roce byl přijat přes protesty některých lékařů vč. psychiatrů federální Marihuana Tax Act, který zakazoval jakékoli použití cannabis.V roce 1925 byla schválena Ženevská konvence o výrobě, prodeji a převážení nebezpečných drog. K té se postupně připojily všechny západní státy. Přesto zůstala cannabis přístupná v evropských lékárnách až do 70. let 20. století (v Británii do r. 1973).
Prevalence (výskyt za určité časové obdobína100tis. obyvatel) užívání marihuany jak v USA tak v Evropě však rostla relativně pomalým stabilním tempem až do 60. let. V Evropě se zvýšení počtu uživatelů cannabis zejména v 50. letech přisuzuje přílivu přistěhovalců z karibské oblasti - v té době užívalo na Jamajce "ganju" (cannabis) cca 70% celé populace.
60. a 70. léta
Velký boom nastal v 60. letech v souvislosti s rozvíjejícím se hnutím hippies a s psychedelickou vlnou. Marihuana se stala integrální součástí studentského života na západních univerzitách. Philip Robson, profesor psychiatrie z Cambridge uvádí, že "v té době se stala charakteristická vůně hořící marihuany součástí atmosféry konzervativní London Medical School". Podle výzkumů z počátku 70. let vyzkoušelo marihuanu zhruba 25 milionů Američanů (10 mil.bylo pravidelnými uživateli) a také v západní Evropě bylo lidí se zkušeností s cannabis asi 10% z celkové populace.
Na konci 70. let byla marihuana zřejmě na vrcholu svého rozšíření - stala se běžně užívanou drogou pro zhruba 20% populace do 40 let a byla velmi běžná již na středních školách. Uživatelé cannabis, většinou příslušníci středních vrstev, neměli ve své převážné většině s jejím užíváním žádné větší potíže, a učinili z ní součást svého normálního životního stylu. Pro odhad rozšíření cannabis může posloužit i údaj o exportu z jediné země - Libanonu. Ten vyvezl v roce 1980 2000 tun cannabis. To představuje, zhruba 5 milionů marihuanových cigaret.
Konopné drogy
Marihuana
Marihuana. Směs listů, větviček, semen, květů a palic. Nejvíce psychotropních látek obsahují samičí rostliny. Obsah účinných látek nezávisí však jen na pohlaví rostliny. Teplota, vlhkost, množství slunečního světla, hnojení, stupeň zralosti, (literatura uvádí, že stupeň zralosti lze poznat podle semen-pokud jsou kulatá a tmavá, proběhla sklizeň v době, kdy obsah THC dosahoval vrcholu) to vše se podílí na "síle" produktu. Správné sušení a skladování je také důležité, marihuana volně uložená na denním světle ztrácí účinné látky.
Podíl účinných látek se nejčastěji pohybuje mezi 1-15%, u speciálně pěstovaných druhů může být vyšší. Pokud je marihuana kvalitní, obyčejně "lepí" a má charakteristickou, ne úplně příjemnou vůni. Nejčastější způsobem užití je kouření marihuanových cigaret "jointů", často s příměsí tabáku. Jeden joint kvalitní marihuany vystačí pro intoxikaci několika osob.Marihuana také může být výchozí surovinou pro přípravu různých pokrmů, hašiše, hašišového oleje, konopného másla, atp. Marihuana také slouží k přípravě piva, vín a likérů.
Hašiš, hašišový olej
Hašiš je samotná pryskyřice, obsah účinných látek je kolem 40%. Získává se tak, že sběrači (nazí nebo kožených oblecích) procházejí konopnými poli a objímají rostliny, ulpělá pryskyřice se pak stírá. Jiný způsob spočívá v hlazení palic rukama, ulpělá pryskyřice se pak stírá z nich. Pryskyřice se následně lisuje s pojidlem, např. se zvířecím tukem, do kompaktních bloků hnědé barvy charakteristického zápachu; většinou platí, že čím tmavší barva, tím je vyšší obsah účinných látek.
Hašišový olej je produkt destilace marihuanových listů. Temnější barva většinou
znamená naopak horší kvalitu. Podobně jako u marihuany a hašiše je nejčastějším způsobem užívání kouření, buď ve skleněné dýmce nebo se nakape na cigaretový papírek, ze kterého se pak ubalí joint. Pro intoxikaci stačí minimální množství.Hašišový olej nebývá u nás dostupný.
Způsoby užití
Kouření konopných drog má dlouhou tradici. Dnes je nejčastějším způsobem kouření jointů (marihuanová cigareta), v minulosti to byly spíše dýmky. Kouření z vodní dýmky snižuje dráždění horních cest dýchacích (to má význam hlavně u marihuany, protože ta dráždí většinou poměrně silně).Relativně méně častým způsobem aplikace je požití. Vzhledem k tomu, že marihuana je ve vodě nerozpustná, je třeba ji připravit s tukem nebo alkoholem. Požití je způsob, který pro délku a hůře odhadnutelnou dávku s sebou nese větší riziko komplikací.
Rizika při užívání
Obecně rozšířený názor, že užívání konopných drog je bezpečné, není zcela pravdivý. Vážnější komplikace ve smyslu kupříkladu toxické psychózy jsou spíše vzácné. Nicméně případy, se kterými jsme se měli možnost setkat, měly většinou dlouhý průběh a komplikace působily nemocným značné utrpení. Dlouhodobé užívání pak vede k poměrně typickým poruchám paměti a ztrátě motivace k běžným aktivitám. U mužů dlouhodobé kouření marihuany zhoršuje potenci.
Kouření marihuany s sebou nese podobné riziko jako kouření cigaret, jen na rozdíl od obyčejné cigarety obsahuje marihuanová cigareta výrazně vyšší (až pětinásobný) obsah škodlivých látek. Kuřáci marihuany jistě budou oponovat, že neznají nikoho, kdo by vykouřil 20 jointů každý den; na druhé straně, většina z nich kouří i cigarety, riziko vzniku rakoviny a jiných onemocnění se tedy výrazně zvyšuje.
Jako i u jiných drog platí, že kombinace drog jsou
zatíženy vyšší mírou rizika. To platí i pro alkohol a marihuanu, kdy nejčastější komplikací bývá nevolnost a zvracení; také platí, že druhý den po užití konopných drog nemívá uživatel kocovinu, jen se cítí mírně zmatený. Po kombinaci s alkoholem bývá pocit kocoviny obzvláště tíživý.
Pro všechny, kteří marihuanu dosud nepožili, několik dobrých doporučení:
- Rozmyslete si, co děláte. Nemusíte zkusit všechno.
- Pokud se přesto k experimentu rozhodnete, měli byste vědět, co, kde a s kým kouříte. Měli byste se také cítit v duševní pohodě. Protože pokud se intoxikace zkomplikuje, bývá to proto, že jste na nevhodném místě, v nevhodném čase s nevhodnými lidmi nebo jste v nedobrém duševním stavu.
- Bod 2 rozhodně neříká, že pokud se cítíte skvěle, jste na ideálním místě s průvodcem, který vám při intoxikaci pomůže a vy cítíte, že vás jistě neopustí ani v nejhorším, a máte skutečně vhodný model, musí to zákonitě dopadnout dobře. Riziko je ale menší.
Dobré doporučení pro pravidelné poživače konopných drog zní:
1.Přiměřeně.
2. Více vždy neznamená lépe.
3. Komplikace mohou přijít i později.
Pro obě výše zmíněné skupiny platí:
4. Pokud intoxikace neprobíhala právě ideálně, nebo se po jejím odeznění necítíte dobře, stojí za to si o tom s někým promluvit. Existují lidé, kteří si s vámi o tom rádi promluví, nebudou vás považovat za blázny či feťáky a pomohou vám.
5. Vždy platí: Užití drogy (jakékoliv) je jen vaše rozhodnutí a důsledky patří také vám.