Stimulační drogy-historie

Stimulační drogy - Historie

Amfetaminy
 

Amfetamin a jeho deriváty, včetně pervitinu, je narozdíl od většiny ostatních drog relativně mladá droga s výlučně "syntetickou" minulostí. Poprvé byl syntetizován v roce 1887, ale na lidech byl poprvé testován ve dvacátých letech 20. století. Nejdříve byl prodáván jako prostředek proti rýmě, poté i proti astmatu, obezitě, patologické ospalosti (narkolepsie) a depresi. Přes brzké rozpoznání negativních vedlejších efektů, zejména nespavosti, bylo předepisování amfetaminu rozšířeno i na diagnózy Parkinsonovy nemoci, migrény, závislosti, mořskou nemoc, mánii, schizofrenii, impotenci a apatii ve stáří (zde byl amfetamin mimořádně účinný). Medicínské užití amfetaminu podpořilo mnoho vědeckých článků v renomovaných časopisech.

Nemedicínské užívání amfetaminu začalo za Občanské války ve Španělsku, kde byl amfetamin podáván vojákům jako prostředek proti únavě. Za 2. světové války byl již používán prakticky ve všech armádách. Hitler údajně dostával ke konci války pravidelné injekce methamfetaminu (tedy dnešního pervitinu) spolu s dalšími léky.

První neřízené masové užívání amfetaminu nastalo v Japonsku hned po skončení války, když se armádní zásoby dostaly na černý trh. Ve Spojených státech se během 50. let rozšířil amfetamin vedle lékařských předpisů i na černý trh a poprvé se objevil pojem "speed freak" = "feťák amfetaminu". Na předpis ve stejné době užívali amfetamin jako každodenní stimulans stovky politiků a tisíce žen v domácnosti. Amfetamin se ke konci 50. let předepisoval zejména na syndrom chronické únavy (neurastenie). V roce 1971 bylo v USA vyrobeno 12 milionů tablet pro lékařské účely. V kombinaci s některými barbituráty byl amfetamin používán při výsleších zpravodajskými službami.

Restriktivní opatření v USA vedla k poklesu užívání amfetaminů. V té době však vysoce vzrostla spotřeba kokainu, který byl snáze dostupný na černém trhu. V Americe je dnes amfetamin užíván spíše nižšími společenskými vrstvami, které si nemohou dovolit dražší kokain. V Evropě naproti tomu zůstávají amfetaminy druhou nejčastěji užívanou nelegální drogou po marihuaně. Tak tomu je dodnes i u nás.

Kokain

Žvýkání listů koky bylo po dlouhá staletí součástí každodenního života mnoha jihoamerických kultur. I dnes plní koka pro miliony lidí v Jižní Americe tutéž roli, co pro zbytek světa káva nebo čaj.
Do Evropy dorazily první zprávy o této rostlině v 16. století, prošly však relativně bez povšimnutí až do poloviny století minulého, kdy bylo užití koky v lékařství popsáno italským lékařem, který pracoval v Peru.

Kokain byl z rostlinného materiálu izolován v roce 1859 a brzy se stal součástímnoha patentovaných léků i potravin. Slavným příkladem je Víno Mariani, prodávané ve Francii od 60. let minulého století, které obsahovalo zhruba 8 mg kokainu v jedné sklenici. Toto víno se stalo velmi populární ve všech vrstvách evropské společnosti a v roce 1885 dorazilo do USA. V roce 1886 byla na trh uvedena Coca - Cola, která v té době obsahovala několik miligramů kokainu. Byla prodávána jako povzbuzující nápoj, který je alternativou k alkoholu.

Lékařský zájem o kokain nebyl zprvu veliký. Používaním kokainu jako patentovaného prostředku tento zájem rychle vzrostl a kokain byl mnoha slavnými lékaři popisován jako nenahraditelný lék na nejrůznější obtíže. Také Sigmund Freud se dostal s kokainem do styku. Jeho přítel Erns von Fleischl dostával morfin proti bolesti a stal se na něm závislým. Freud ho vyléčil ze závislosti pomocí kokainu a napsal na kokain oslavný článek.

Již po několika letech se začaly objevovat negativní dopady užívání kokainu. Stále více lidí kokain šňupalo a aplikovalo injekčně. Mnozí se na něm stali závislí. Mezi nimi i zmíněný Freudův přítel von Fleischl, který si nakonec nitrožilně aplikoval až gram denně. Freud sám pokračoval v užívání kokainu zřejmě až do konce života.

Kokain se stal méně populární a i v Coca - cole byl v roce 1903 nahrazen kofeinem. Se vzrůstající zákonnou restrikcí se objevily nelegální zdroje kokainu. Je zajímavé, že relativní pouliční cena kokainu v roce 1907 byla stejná jako v roce 1985. V roce 1914 byl schválen Harrison Act, který omezil distribuci kokainu jen na základě lékařského předpisu. V roce 1919 Nejvyšší soud USA zakázal předepisovat kokain jako substituční lék pro závislé. Postupně se užívání kokainu stávalo méně rozšířené a nejmenší spotřebu pravděpodobně přinesl počátek 50. let. Návrat kokainu zaznamenala 60. léta a skutečný boom poté nastal v 70. letech s vrcholem spotřeby pravděpodobně okolo roku 1979. Studie z té doby naznačují, že kokain užilo během posledního měsíce až 10% populace ve věku 18 - 25 let. V roce 1986 bylo odhadováno, že zhruba 40% američanů od 20 do 30 let kokain okusilo a asi 3 milióny lidí jsou pravidelnými uživateli.

Spotřeba i sociální dopad kokainu se výrazně zvýšil po objevení Cracku - kokainu upraveného pro kouření v roce 1985. Epidemie jeho užívání se rychle rozšířila i do Evropy. U nás se zatím crack v podstatě nevyskytuje a užívání kokainu se omezuje na nejvyšší příjmové vrstvy.

Kokain je, vedle heroinu, hlavní "mafiánskou drogou" - ilegální dovoz kokainu zejména do USA a Evropy přináší kolumbijským kokainovým kartelům, stejně jako jejich sesterským organizacím, miliardy dolarů ročně.

Pervitin

HISTORIE
 

Pervitin (perník, péčko, piko, peří) patří mezi budivé aminy. Ty byly objeveny a připraveny k použití poměrně pozdě. První zástupce - amfetamin byl syntetizován až v roce 1887. Jeho působení bylo prozkoumáno až počátkem 20. století a ještě v roce 1939 byl považován návyk za vyloučený. Za necelý rok již bylo popsáno zneužívání amfetaminu v USA. Skupina budivých aminů má stovky zástupců, mimo pervitinu např: MDMA neboli Ecstasy, a také bohatou historii jako léky proti únavě, narkolepsii, nadměrné chuti k jídlu nebo jako látky zneužívané armádou pro vyšší výkon bojových jednotek.

POPIS
 

Pervitin, genericky metamfetamin, chemicky pravotočivý fenylmethylaminopropan je účinnější než amfetamin. Čistý má formu mikrokrystalického bílého prášku bez zápachu, hořké chuti. Na černém trhu je často zabarven do žluta či do fialova, protože obsahuje zbytky látek používaných při domácí výrobě neboli "varu". Výchozí látkou je efedrin, k výrobě se používá louh a červený fosfor. Výrobce - "vařič" musí mít znalosti na úrovni chemické průmyslovky, protože nedokonalým "varem" může syntéza skončit ve fázi meziproduktu, což zvyšuje riziko pro uživatele.

ÚČINKY
 

Běžné dávky se pohybují od 50 do 250 mg. Literatura popisuje užívání denních dávek nad 1 gram. Látky ze skupiny budivých aminů se používají (nebo používaly) i léčebně, ovšem v dávkách daleko nižších. Nejvyšší povolená dávka je asi 3x menší než oněch zmíněných 50 mg. Účinek nastupuje u i.v. (intravenózní - nitrožilní) aplikace ihned, u sniffingu (šňupání) za 5-10 minut, při užití per os (spolknutím) do 1 hodiny. Hlavní příznaky intoxikace zmizí za 8 - 24 hodin. Z těla se vylučuje močí z velké části nezměněn po řadu dní (v moči se objevuje již za 20 min. po aplikaci). Biologický poločas (doba, za kterou tělo vyloučí polovinu látky) je 12 - 34 hodin. Jeho detekce laboratorními metodami v moči je možná při intenzivním užívání až 3 týdny, při občasném užití do jednoho týdne, z krve je možné užívání zjistit 1 až 3 dny.
Pervitin v CNS (centrální nervový systém) zvyšuje koncetraci mediátorů (látky, které přenášejí elektrické vzruchy mezi neurony)- monoaminů (dopaminu, noradrenalinu a serotoninu) v synapsích (spojení nervových buněk). Po odeznění efektu dochází k vyčerpání mediátorů, což je příčinou nepříjemného stavu - "dojezd". Pervitin je psychomotorické stimulans (psychostimulans) - zřetelně ovlivňuje motoriku, ale i psychické funkce. Užití vede k euforii, snižuje únavu, navozuje stereotypní chování a působí nechutenství (anorexii).
Pervitin uvolňuje v těle zásoby energie a zvyšuje výkonnost celého organismu. Urychluje psychomotorické tempo, způsobuje motorický neklid - typická je tzv. "vykroucenost". Zvyšuje krevní tlak a tep, stoupá dechová frekvence. Zorničky jsou rozšířené (mydriáza). Zvyšuje riziko křečí. Ustupuje pocit únavy, organismus pracuje s vypětím sil - až do vyčerpání.
Metamfetamin urychluje tok myšlenek, často na úkor kvality (hlavně při opakovaném užití). Také zvyšuje pozornost a soustředěnost. Zlepšuje schopnost empatie a odstraňuje zábrany. Po jeho užití nastupuje euforie, pocit sebejistoty a rozhodnost. Intoxikovaný nemá potřebu spánku. Působí anxiogenně (může navodit strach a úzkost). Po odeznění účinku se dostavuje fáze deprese s hlubokými pocity vyčerpání a celkovou skleslostí.

RIZIKA UŽÍVÁNÍ
 

Při chronické intoxikaci nebo při užití velmi vysoké dávky se rozvíjí toxická psychóza ve formě paranoidně-halucinatorního syndromu, tzv. "stíha". Pervitin snižuje chuť k jídlu, látky s podobným efektem se užívají jako anorektika. Hubnutí může vést až k podvýživě.
Psychické příznaky užití: halucinace, strach, neklid, vztahovačnost, deprese, sebevražedné tendence, podezíravost, chorobná žárlivost. Psychotické stavy podobné schizofrenii, stavy zmatenosti. Objevují se poruchy paměti a neschopnost koncentrace.
Akutní intoxikace: Při prvním požití často bolest v čele a úzkost. Akutní intoxikace se projevuje silným drážděním sympatiku (vegetativní nervový systém, při jehož aktivaci dochází k přípravě organismu na reakci "útěk/útok"), dále neklidem, hyperaktivitou, bolestí hlavy, mydriázou, tachykardií s arytmiemi, hyperreflexií. U běžných otrav nastává (vzestup tělesné teploty), někdy křeče a delirium. Předávkovaný pociťuje těžkou bolest na hrudi a může upadnout do bezvědomí na 1-2 hod. U sportovců, kteří požili amfetamin jako doping, došlo až k naprostému fyzickému vyčerpání a smrti, protože látka zvýšila pocit tělesné výkonnosti a způsobila tak ztrátu schopnosti posoudit hranice somatických možností.
Chronická intoxikace: Jako následek chronického užívání mohou vznikat organické mozkové psychosyndromy doprovázené demencí (asi u 10 % zemřelých byly nalezeny změny na mozku). Závislý je neklidný, pociťuje napětí, úzkost, předrážděnost, poruchy spánku, halucinace, zmatenost, panikaření, nevolnost, zvracení, sucho v ústech a sebevražedné tendence. Při dlouhodobém užívání se dostavuje celková sešlost, třes, bolesti u srdce a bolesti kloubů, zvýšení šlachových a okosticových reflexů a objevují se široké nereagující zorničky. Může také nastat krvácení v plicích, játrech a ve slezině. Při dlouhodobém užívání nebo po jednorázovém užití velmi vysoké dávky mohou vznikat psychotické stavy podobné schizofrenii nebo paranoidní bludy.Abstinenční syndrom je pouze psychický.
Nebezpečné kombinace: Kombinováním pervitinu s jinými drogami či léky se zvyšuje pravděpodobnost nežádoucích účinků. Život ohrožující je užití spolu s MAO inhibitory (antidepresiva).